1. Všudybýlkova = Nadpis lehounce napovídá, že šifra bude mít něco společného s nějakými místy, konkrétně jde o země. Každý obrázek se dá asociovat s nějakou zemí. Nejpatrnější je to pravděpodobně u Turecka (turecká šavle, turecký záchod) či Švédska (švédský stůl, svédská bedna). Původní název zeměpisná jsme zavrhli jako až přespříliš návodný.U každé zeme jsme se snažili dát jeden, dva obrázky naprosto jednoznačně přiřaditelné k dané zemi (ruské kolo,. ruské vejce, polský kříž, polský fiat, americký dolar, americká lednice, kubánský doutník, francouzský polibek, čínská zeď, atd.) a pár obrázků trochu hůře přiřaditelných. Po správném pojmenování obrázků a jejich rozdělení do skupin podle zemí, do kterých patří pak už stačí seřadit tyto obrázky v jednotlivých skupinách podle abecedy a pospojovat. Tyto spojovací čáry graficky vykreslí písmenka. Výsledkem bylo Veselý vrch. Země v abecedním pořadí byly Amerika, Čína, Kuba, Francie, Itálie, Polsko, Rusko, Španělsko, Švédsko, Turecko. Vzhledem k tomu, že šifra nám přišla poměrně težká jsme volili i dvě nápovědy. První v podstatě prozradila princip, tj. že hledáme země, ke kterým se dají jednotlivé obrázky přiřadit a druhá napovídala abecední řazení.

2. Průsmyková = Asi nejlehčí šifra celé hry, ale přece jen trochu pracná. Sázeli jsme hlavně na to, že v týmu půjde řešit jednotlivé přesmyčky snáz než kdyby je měl řešit jednotlivec a navíc, že není nutné mít správně všechna slova, protože výsledkem je popis cesty a ten se dá sledovat i pokud několik slov z popisu chybí. K přesnému principu šifry (tj. že vždy z písmen dvou sousedních slov se složí jedno slovo, které se významově i tvarově hodí do popisu cesty) navádí vždy dvě mezery mezi každou dvojicí slov. Další drobnou nápovědou byla volba úvodní věty, kde se prvni slovo „vítejte“ dalo poměrně jednoduše uhádnout a podobně i celá první věta obsahovala (alespoň dle našeho názoru) poměrně očekávatelná slova. A protože šifra byla jednoduchá a navíc i dost přímočará, tak nápověda mohla pouze napovědět že se maji hledat přesmyčky.

3. Kryštofova křížovka = Jedna ze šifer, která nás trochu překvapila svojí obtížností. Čekali jsme, že to bude jedna z těch lehčích. První krok a to sice vyluštění křížovky asi nebyl pro nikoho problém. Horší bylo přijít na to, co dál. Důležité bylo, že obrázků vpravo je stejný počet jako písmen křížovky. Pravidelní milovníci křížovek si též mohli všimnout netradičního uspořádání křížovky a to 12x10 polí. Jediné dvě věci, které se dali nyní udělat je buď přesunout obrázky do křížovky nebo písmenka do obrázků. Který z těchto dvou přístupů zvolit měl napovědět text pod obrázky a sice, že jsou tam písmenka od A až do Ž. Takže jednotlivé obrázky v sobě ukrývají písmena od A do Ž (a tedy seřazené podle abecedy). Navíc asi neexistuje žádný klíč jak přepsat písmenka z křížovky do obrázku. Také bylo možně si všimnout, že v obrázcích, jsou čtyři žlutá pole vždy se čtvrtinou černého kruhu...a tedy, že je pravděpodobné, že ty obrázky je nutné seřadit tak, aby se složil celý černý kruh na žlutém pozadí (ve vlajkové abecedě I). Takže přesouvat se budou obrázky do křížovky. Klíč je (při využití nápovědy pod obrázkem, že obrázky jsou seřazené od A do Ž) také možné sestavit a to, že se jednotlivé obrázky budou přiřazovat do křížovky podle abecedy a to postupem u nás obvyklým (zprava doleva a shora dolů). Takže první obrázek překreslím k prvnímu písmenku A v křížovce, druhý k druhému A v křížovce a tak dále až poslední obrázek překreslím k poslednímu Ž v křížovce. Obrázky se poskládají do podoby vlajkové abecedy. Vyšlo tedy Beach resort Nová Živohošť. Trochu probémem u této šifry bylo, jak sestavit nápovědy. Nakonec jsme se rozhodli napovědět, že se mají obrázky „rozstříhat“ a pak opět sestavit do křížovky. To samé i když trochu názorněji jsme se snažili prozradit i druhou nápovědou. Ta navíc prozrazovala použití vlajkové abecedy k zašifrování výsledku.

4. Óda na Lhotu = Text i hudba jsou původně z Ódy na radost a obojí je trošičku upravené. Na hubdě je upravený jednak takt a jednak délky not. Z toho plyne, že pozornost se musí zaměřit hlavně na tyto dva atributy. Nejprve si lze všimnout, že na každém řádku jsou dvě pětice not, které mají dvě různé délky (půlové a čtvrťové). Dále si lze všimnout, že v první části řádku jsou použity jen tři varianty (samé půlové noty, jedna čtvrťová na začátku následovaná čtyřmi půlovými a dvě čtvťové na začátku následované třemi půlovými) a také, že nikdy se nestřídají půlové a čtvrťové noty. Všechny tyto vlastnosti mají číslice v morzeovce a také noty skutečně kódují číslice pomocí morzeovky (pro úplnost ještě třeba dodat, že půlové noty kódují čárky a čtvrťové noty tečky a tedy první část kóduje vždy číslice 0,1,2 a druhá část všechny číslice 0-9). Z této informace a z toho, že jsme zatím ještě nepoužili text vyplývá, že číslice určují pořadí písmenka, teré se má vybrat z textu pod notami. Řešením tedy je „Pricovy zricenina mlyn“. První nápověda pouze mírně postrčí k morzeovkovým číslicím (protože jak známo číslo pět je v morzeovce tvořeno pěti tečkami, zatímco písmeno S má tři tečky a I dvě tečky), druhá nápověda ještě přidává kódová slova z morzeovky. Na výběr písmen z textu už si myslíme, že se dá přijít i bez nápovědy.

5. Zářivá = podle našeho nejtěžší šifra letošní lhoty (i když bohužel kvůli tomu, že vedla na zrušené stanoviště u rybníka Jelito to nelze potvrdit ani vyvrátit). První krok je rozdělení spousty jmen na šifře do skupin. Skupin bylo celkem 10 (architekti, básníci, cestovatelé, fotografové, malíři, politici, režiséři, sportovci, vědci, zpěváci) a každé jméno lze v rámci skupiny označit za hvězdu na což lehounce naváděl název šifry (původní název „Hvězdná“ jsme zamítli s tím, že je až moc návodný). Dále bylo ještě nutné tyto hvězdy seřadit v každé skupině podle abecedy. Tím je učiněna veškerá příprava k vykreslení jednoduchých souhvězdí (např. Eridanus). To jsou ta souhvězdí v nichž jsou všechna jména stejnou (tedy černou barvou). V tomto případě stačí spojit jednotlivá jména. Aby bylo jasné, který bod ze jména vzít pro spojování je vždy jedno písmeno ve jménech s lichým počtem písmen a nebo dvě písmena ve jménech se sudým počtem písmen vyznačeno tučně. Trochu komplikace nastala v případě souhvězdí, která nejdou nakreslit jedním tahem. Po zvážení několika možností vyhrála varianta s barvami. To znamená, že vždy jedním tahem spojíme (podle abecedy) pouze ta jména, která jsou vyznačena stejnou barvou (ale vždy spojujeme tučně zvýrazněná písmenka). Tím jsme docílili, že bylo možné nakreslit i ta souhvězdí, která nelze nakreslit jedním tahem. Dobře je tento postup vidět na jižním kříži. Kde jednou čarou spojíme červená jména (Jan Kaplický a Eva Jiřičná) a druhou čarou modrá jména (Kilián Ignác Dietzenhofer a Josef Fanta). Výsledkem je souhvězdí jižní kříž. Všechna souhvězdí podle abecedy byla Jižní kříž, Eridanus, Lyra, Indián, Tukan, Orion, Havran, Rak, Andromeda, Zajic, řešením tedy bylo Jelito hraz. Trochu problém bylo vymyslet správné nápovědy. Nakonec jsme se rozhodli napovědět hlavně začátek. První nápověda napovídala rozdělení do skupin a ta druhá, že tyto skupiny představují souhvězdí. Ještě bychom potřebovali třetí, která by napověděla co dělat s barvami, ale tento nápad jsme nakonec zavrhli s tím, že jedna šifra může být hodně těžká a že alespoň prověří týmy, které aspirují na vítězství.

6. Souznačná = opět jedna šifra více týmová. První důležité pozorování je, že se v šifře vyskytuje velký počet divných slov (kolikrát i cizích, resp. přejatých z cizích jazyků) a také trochu neobvyklé uspořádání těch slov do svou sloupců, kde je v každém sloupci naznačená mřížka o pěti polích. Správná myšlenka, která by měla vzejít z těchto pozorování je ta, že každé uvedené slovo má synonymum na pět písmen. Na použítí synonym (tedy česky slov souznačných) opět lehounce navádí název šifry. V týmu by nalezení potřebných synonym neměl být nějaký větší problém a navíc výsledek šifry pár chybných či chybějících písmen odpustit a správné místo se dalo odhalit i přes fakt, že pár písmenek chybí. Po nahrazení slov synonymy bylo nutné ještě udělat druhý krok, který byl v šifře opět naznačen znakem ‘&’ mezi dvojicí slov na každém řádku. Napovědět mohlo také to, že všechna slova jsou na pět písmen a každá dvojice má nejméně jedno shodné písmeno (ale byla tam také slova se společnými čtyřmi písmeny z pěti). Druhým krokem bylo udělat logický průnik (označovaný nejčastěji slovem AND nebo právě znakem &). Tj. na místě stejných písmen zapsat 1 a na místě různých písmen pak zapsat 0. Tím nám vznikne pětimístné číslo v binární soustavě, které po převedení do desítkové soustavy změní svoji podobu na číslo v rozmezí 1-26. Výsledkem tedy bylo Zamecky park Vrchotovy Janovice. První nápověda radila vlastně oba důležité kroky – v prvním kroku nahradit (myšleno synonymy) v druhé porovnat (tj. zjistit, která písmenka jsou stejná a která se liší). Druhá nápověda pak napověděla přesněji druhý krok. A to, že je třeba výsledek porovnání zapsat v binární soustavě.

7. Veverčí = „nepapírová“ šifra, u které nás nejvíc zajímalo, jak se týmy poperou s tím, že si musí za jízdy (a už pod určitým časovým tlakem, přece jen už jsme na třetím patře) poradit s tříděním malých věcí a žádnou z nich při tom nepoztrácet. Samotná „šifra“ už tak komplikovaná nebyla. Po správném pojmenování jednotlivých ingrediencí následovalo (tak jako u většiny letošních šifer) jejich seřazení podle abecedy a výběr tolikátého písmenka z názvu ingredience kolik kusů jich bylo v pytíku. Správné pojmenování jednotlivých ingrediencí v abecedním pořadí bylo: bobkový list, cibule, cizrna, hořčice, hrách, hřebíček, káva, kmín, kroupa, mandle, nové koření, pepř bílý, růže, ředkvička (uznáváme, tohle bylo těžké), šípek a žalud. Výsledkem tedy bylo Kunicek kadibudka. Dvě poněkud komplikovanější ingredience (pepř bílý a ředkvička) byly použité v upřesnítku stanoviště, které nebylo pro správné nalezení stanoviště u rozhledny Kuníček úplně důležité a tak by šifra měla být řešitelná i v případě nesprávného určení těchto dvou ingrediencí. Nápovědy postupně říkaly, co je potřeba udělat, i když vzhledem k tomu, že jsme šifru považovali spíš za lehkou, tak spíš jen naznačovaly než říkaly. První naváděla na to, že důležité jsou počty jednotlivých ingrediencí a ta druhá pak naváděla na abecední řazení.

8. Pohádková = největší překvapení hry. Zamýšlená jako jedna z těch lehkých šifer, ale podle statistik (i když ty jsou trochu zkreslené zařazením na třetí patro a s tím související časovou tísní) patřila k těm těžším. Vypozorování toho, že v textu se vyskutují zvláštní (latinou zavánějící) slova asi moc dlouho netrvalo. A z některých slov (apendektomie, hemoroidy, gastritida), případně dotazem do googlu se asi dalo poměrně lehce i odvodit, že půjde o nemoce. Předpokládáme tedy, že nejzapeklitějším problémem při řešení této šifry bylo přijít na to, že každá tato nemoc napadá buď výhradně nebo ve většině případů právě jednu část těla. A v některých případech mohlo nadělat problémy i správné pojmenování té části těla, která je tou danou nemocí napadena. Od záčátku textu jsou to angina pektoris = srdce, hemoroidy = konečník, apendektomie = apendix (i kdyz uznáváme, že asi lepší je výsledek slepé střevo...ale doufali jsme, že vás to neodradí a to jedno písmenko nakonec správně doplníte), onychomykóza = nehet, gastritida = žaludek, dysfunkce pharyngotympatické tuby = eustachova trubice, rýma = nos, nosní dutina, nosní sliznice, ovariální cysty = vaječník, ucpaná artérie = céva (i když tady se asi dalo použít i slovo tepna), laryngitida = hrtan, renální insuficience = ledviny, otoskleróza = ucho, demence = mozek, hemolýza = eritrocyty (i když tady možná některé z vás napadla krev) a aneurisma = céva. Šifru jsme do hry zařadili i když jsme si byli vědomi určitých nejednoznačností řešení, ale vzhledem k výsledku Skanzen V. Chlumec jsme předpokládali, že správné místo se dá trefit i při vynechání některých nejednoznačných písmen. Nápověda jenom na příkladu uváděla co se má s šifrou dělat. Tedy, v případě šedého zákalu, který napadá oči vzít písmeno O.

9. Starodávná = tady jsme bohužel neodhadli rozsah nejednoznačnosti řešení. Bylo to asi dané tím, že většina testerů správné řešení nakonec zvládla i přes ty nejednoznačnosti jednotlivých pranostik. Každopádně princip byl poměrně jednoduchý. Každý obrázek představoval nějakou pranostiku, která se vztahuje k jednomu svatému a tím i k jednomu dni, jehož pořadí v měsíci pak určí písmenko řešení. První obrázek svatého na kole v zelí byl jednoznačný a to Svatý Havel do zelí zajel (na klíčová slova svatý a zelí google našel prakticky jediné přísloví) a to se vztahuje k 16.10. První písmeno je tedy P. Další jednoznačné písmenko je Svatý Martin na bílém koni, kterého jsme zvolili i jako malou nápovědu. A tedy 11.11. Třetí písmenko je K. Stejně tak lze jednoznačně určit i čtvrtý obrázek a tím byl Svatý Řehoř (12.3.) a písmenko L. I podle několika z množiny všech klíčových slov (moře, vlaštovka, žába, čáp) jsme vždy našli pouze pranostiky vztahující se ke Svatému Řehoři. Takže po rozeznání jednoznačných pranostik vycházelo P?KL?. K poslednímu obrázku bylo možné dohledat dvě pranostiky a to sice tu autorskou vztahující se ke svaté Terezii (15.10 a tedy písmeno O) a pak ještě jednu ke svaté Uršule (21.10. a tedy písmeno U). Takže možné řešení jsou buď P?KLO nebo P?KLU. Nejzapeklitější byl druhý obrázek, ke kterému se kromě autorské pranostiky („Svatá Agáta bývá na sníh bohatá“) dalo najít víc možných pranostik. Přesto však jsme se nakonec rozhodli šifru do hry zařadit hlavně proto, že nám přišla originální a bylo nám líto ji odepsat jenom proto, že řešení není křišťálově čisté. Výsledné řešení bylo Peklo. Nápovědy napovídali na použití pranostik (to byla ta první nápověda) a také to, že důležitý je ten den, ke kterému se pranostika vztahuje (druhá nápověda).